O špercích

JAK URČIT VELIKOST PRSTÝNKU??

1. Změřte vnitřní průměr jiného prstýnku, který se vejde na daný prst. Pak z tabulky přečtěte velikost, která odpovídá průměru z vašeho měření.

2. Změřte obvod prstu, kde budete nosit prstýnek. Potom z tabulky přečtete velikost, která odpovídá průměru z vašeho měření.

Pamatujte si, že velikosti jsou udávány s přesností na desitenné milimetry a rozdíl o jednu velikost prakticky ani nepocítíte- je považován za statistickou chybu.

Itálie	USA	UK	Čína	Vnitřní průměr	Vnitřní obvod	Vnitřní průměr	Vnitřní obvod
8	4½	I½	8	15,29 mm	48 mm	0,602 in	1,89 in
8,75		J		15,49 mm	48,7 mm	0,61 in	1,92 in
9,25	5	J½	9	15,70 mm	49,3 mm	0,618 in	1,94 in
10	5¼	K		15,90 mm	50 mm	0,626 in	1,97 in
10,5	5½	K½	10	16,10 mm	50,60 mm	0,634 in	1,99 in
11,25		L		16,31 mm	51,20 mm	0,642 in	2,02 in
11,75	6	L½	11	16,51 mm	51,90 mm	0,65 in	2,04 in
12,5	6¼	M	12	16,71 mm	52,50 mm	0,658 in	2,07 in
13,25	6½	M½	13	16,92 mm	53,10 mm	0,666 in	2,09 in
13,75		N		17,12 mm	53,80 mm	0,674 in	2,14 in
14,50	7	N½	14	17,32 mm	54,40 mm	0,682 in	2,12 in
15	7¼	O		17,53 mm	55,10 mm	0,69 in	2,17 in
15,75	7½	O½	15	17,73 mm	55,70 mm	0,698 in	2,19 in
16,25		P		17,93 mm	56,30 mm	0,706 in	2,22 in
17	8	P½	16	18,14 mm	57,00 mm	0,714 in	2,24 in
17,50	8¼	Q		18,34 mm	57,60mm	0,722 in	2,27 in
18,25	8½	Q½	17	18,54 mm	58,30 mm	0,73 in	2,29 in

Drahokamy budou mít vždy stabilní hodnotu, nezávisle na hospodářských krizích, historických neklidech nebo poklesu cen cenných papírů nebo valutových kursů. Tvoří jakoby zvláštní, nezávislou měnu, která nezná státní hranice.

JEN DRAHÉ

Jméno drahých kamenů zasluhuje jen několik nejefektnějších minarálů, jako diamant, rubín, smaragd, safír, chrysoberyl, a drahý opál. Méně efektní kameny s menší tvrdostí a trválostí, se častěji vyskytují v přírodě a mají název polodrahokamy. Patří k nim především takové minerály, jako topas, granát, akvamarín, chrysolit, tyrkys, zirkon, turmalín, hyacint, spinel, ametyst, křištťál nebo monon.

Přestože vždy tvořily symbol vlády a moci, diamantová horečka začala nadobro terpvé v 19. století, a od tamté dobry trvá až dodnes. Velké diamanty jsou jedné z nejcennějších klenotů na světě. Největší diamant był nalezen v roce 1905 v Republice Jižní Afriky a měl váhu 3106 karátů. Když był potom rozdělen do 103 částí a obroušen, jeho největší část o váze 530,2 karátů, trefila do žezla britské králové. Jmenuje se Velká Hvězda Afriky (Cullian I).

NEJCENNĚJŠÍ

Diamant je bezpochybný král drahokamů. V řečtině jeho název znamenal „ nezničitelný”. Když se obrousí a vydobude z něj krása, stává se z něj briliant. Ten nejcennější drahý kámen je alotropická odrůda uhlí, která se vykrystalizovala v krychlové soustavě. Diamant je nejtvardší minerál v přírodě- 10 stupňů Moshe. Diamanty se zachovaly na světě již 3 miliardy roků, bráníce se přírodním sílám. Pod vlivem teploty 1325 stupňů Celcia a tlaku 50 tisíc se tehdy proměnily v najúžasnější výtvor přírody, který nás bude oslňovat svým leskem až do konce světa.

INVESTICE DO DIAMANTŮ

V poslední době lze zaznamenat značné stoupání cen drahokamů. Míra zisku z investicí do drahokamů může být velmi vysoká nebo nízká, ale nikdy nepřinese ztrátu. Obroušené dimanaty mohou stát již od několika tisíc do několika desítek tisíc dolarů za karát. Hodnota drahokamů pořád stoupá, na to má vliv velká poptávka a malá nábidka. Plyne to z faktu, že počet přírodních diamantů je na světě omezen a kromě toho ne všechny se hodí pro nejlepší výbrus, který z nich tvoří briliant.

VYSOCE KVALITNÍ ALTERNATIVA

Výsledky tradičních kapitálovývh investic jsou stále více nejisté a světové trhy již dávno přestaly být stabliní. Právě tato nejistota před špatnou konjunkturou přispěla k tomu, že se začaly hledat alternativní formy investicí, mezi nimiž dimanty jsou nejlepší formou spoření. Je to skutečná lokace kapitálu místo chvilkové virtuální hodnoty, zapsané do rejstříků banek, které mohou ohlásit bankrot. Cena kamene záleží spíš na jeho vlastnostech a ne na situaci na trhu drahokamů.

Je nutné si však pamatovat, že drahokamy lze nabýt u specializovaných podniků. Jen koupě v takových místech nenese riziko podvodu, tím spíše, když ke kamenu je přiložen mezinárodní certifikát jednoho ze tří nejdůležitějšísch gammologických laboratoří (HRD, IGI, GIA). Certifikáty jsou uznávány na celém světě a nimi potvrzené brilianty dokážou být několikrát dražší než ty bez certifikátu. MARCELLO STAVIORI se snaží, aby kameny pro výrobu šperků měly nejvyšší kvalitu a jejich původ odpovídal požadavkům OSN (mají pocházet ze zemí bez válečných konliktů).

JAK HODNOTIT ?

Bezprostřední vliv na hodnotu opracovaných diamantů, čili briliantů, mají 4 následující činitelé: váha, ryzost, barva, výbrus- proto je anglicky označujeme 4C (carat, clarity, colour, cut). Čím je kámen větší, tim je cena za jednotku váhy karát vyšší (1ct= 200mg). Cena jednoho diamantu o váze 1,00-1,45kt je průměrně třikrát vyšší než diamantu o váze 0,30-0,37 kt stejné barvy a stejného vybrusu. Z pohledu na barvy jsou diamanty tříděny do tříd D-Z. Nejdražší jsou bezbarevné (D-I), a žluté se označuje písmeny I-Z. Jejich ceny jsou dokonce několikrát nižší než těch bezbarvných. Lze potkat i další odstíny: modrý, zelený, růžový, bronzový a černý.

Diamant je nejřídší minerál v přírodě. Ty nejlepší pocházejí z Angoly, Namibie a Ruska. Surové diamanty jsou matné, bez lesku. Teprvé dobrý výbrus z nich vydobývá krásu, život, žár a oheň. Pouze nejlepší brusič dokáže dát diamantovi takový tvar, aby světlo, které proníká do jeho vnitřku a odráží se od jeho stěn, mohlo vyzařovat cely svazek barevných paprsků, podobajících se duze.

VÁHA (Carat)

Váha diamantů se udává v karátech. Metrický karát (Carat) je definován jako 0,2 g. Pro menší diamanty se používá také bodový systém, jimž dělí 1 karát na 100 bodů. 10-bodový briliant bude mít 1/10 karátu, označenou zpravidla jako 0,10 ct.

RYZOST (Clarity)

U všech diamantů lze zaznamenat stopy jejich vzniku a vývoje po dobu mnoha století. Mikroskopické inkluze jsou neoddělitelná vlastnost drahokamů. Třída čistoty diamantu označuje velikost, počet a umístění vad v kameni, jež lze vidět jen při 10-násobném zvětšení. Diamanty nemající žádné příměsi ani kazy jsou dokonalé, ale v přírodě se vyskytují neuvěřitelně vzácně. Za velmi vzácné jsou však uznávány také kameny s okem neviditelnými nečistotami.

BARVA (Colour)

Většina diamantů má jemný žlutý nebo bronzový nádechy. Barva diamantů se hodnotí na stupnici od D (bezbarvé) po Z (zřetelně žluté nebo nahnědlé) a tento systém hodnocení zabarvení diamantů se vykládá za použití kontrolní sady přírodních diamantů. Čím bezbarvější je diamant, tím vyšší je jeho hodnota. Výjimkou jsou kameny s intenzivnějším zabarvením: růžovým, modrým nebo žlutým. Diamanty s neobvyklým nebo velmi silným zabarvením bývají označovány jako "módní" (fancy) a v jejich případě nedošlo k umělé změně barvy fyzikálním procesem.

VÝBRUS (Cut)

Briliant je diamant s briliantovým, jinak řečeno kulatým výbrusem. Diamanty s dalšími výbrusy jsou pojmenovány podle svého tvaru, a nejčastěji používané výbrusy jsou: výbrus „princes“, výbrus ovál, výbrus kapka - slza, výbrus srdce, výbrus markýza, smaragdový výbrus. Výbrus diamantu má rozhodující vliv na jeho lesk. Měl by z kamene dostat co nejlepší estetické přednosti. Plný výbrus se skládá z 58 stran (56 faset, tabule a kalet). Špatný výbrus může způsobit snížení hodnoty briliantu až o polovinu. Hodnocení kvality brusu diamantů je nejtěžší a zároveň nejdůležitější součástí procesu stanovení ceny kamene, protože právě výbrus určuje krásu diamantu.

SAFÍR

Safír je druh koruntu, kromě briliantu nejtvrdšího kamene v přírodě. Je nejčastěji modrý, ale můžeme se setkat také s kameny v různých dalších barvách, s výjimkou červené. Modrou barvu vděčí příměsi železa nebo titanu. V jeho některých odrůdách se vyskytuje jev asterismu, způsobený přítomností drobných inkluzí. Nejvíce se cení safíry chrpové barvy, zvané taky kašmírové safíry, které pocházejí z Kašmíru, Barmy a Thajska. Kameny ze Sri Lanky mají jasnější barvu, naopak austrálské jsou tmavší a mají často zelenavý odstín. Safírům se většinou dává briliantový nebo schůdkovitý výbrus. Pro zdůranění tmavších kamenů jsou používány ploché výbrusy. Hvězdicové safíry se brousí do tvaru kabošonu.

RUBÍN

Rubín je druh koruntu. Jeho barvy jsou od svetlě červené až k fialově černé. U tohoto druhu drahého kamene se taky vyskytuje jev asterismu. Rubínům se dává stejné výbrusy jako safírům. Nejcennější jsou červené rubíny s lehkým modravým odstínem. Tato barva je typická pro barmské rubíny. Kameny ze Sri Lanky jsou zpravidla světlejší a mají hnědý odstín, způsobený příměsem chromu a železa. Rubíny se cení již ode dávna. Pěkné, velké kameny mohou být mnohem dražší než diamanty. Rubíny se vyskytují v Barmě, Sri Lance, Thajsku, Tanzanii a Afganistanu.

SMARAGD

Smaragd je zelený, nejcennější druh berylu. Jeho název je latinského původu, kde smaragdus znamená zelený. Kromě diamantu, safíru a rubínu je samragd jedním z nejtrvalších materiálů známých lidem. Je nejčastěji svetlě zelený nebo tmavě zelený, řidčeji trávově zelený. Barvu vděčí příměsi chromu a vanadu. Hodnota smaragdu závisí na kvalitě kamene, jeho pěkné barvě, dokonalé, nezkalené průhlednosti. Nejcennější jsou tmavě zelené smaragdy, bez žádných zkalení a popraskání. Velké, nezávadné kameny bývají cennější než diamanty. V minulosti smaragdy tvořily ozdobu královských pokladen. Provádějí se do druhu schůdkovitého výbrusu, zvaného smaragdovým, a taky briliantový, hvězdicový a smíšený. Do 19. století dominovaly kolumbijské smaragdy, pak byly nalezeny jejich poklady na Uralu, ve Spojených státech, v Rakousku, Jižní Africe, Indiích a Zimbabve.

ZLATÉ ŠPERKY

Nejstarší zlaté šperky čítají 6 tisíc let. Za 6 tisíc let naše šperky budou taky tak staré! V 15. a 16. století došlo k rozkvětu zlatnictví,a v celé Evropě byly vyráběny klenoty v podobném stylu. Naše vzory jsou jediné a neopakovatelné!

CO SE VYPLATÍ VĚDĚT ?

Zlato je dost měkký kov, a proto se používá jeho slitiny s dalšími kovy, np. stříbrem, zinkem, medí, paladiem. Ony utrvrzují zlato, mění jeho zabarvení a vyhlazují povrch. Zlatnická ryzost se strojnou přesností podává informace o vztahu masy vzácného kovu k celkově mase slitiny. Np. zlato ryzosti 0,585 znamená, že v 1000 jednotkách masy této slitiny se nachází 585 jednotek ryzího zlata. Do začátku 20. století byla ryzost zlata vyjadřována většinou v karátech. Podle toho systému, zlato ryzosti 0,585 je 14-karátové.( dřív se ještě říkalo „zlato třetí ryzosti” ). Podobně tomu, zlato ryzosti 0,750 ja 18-karátové,a zlato ryzosti 0.333- 8- karátové. Ryzí zlato má teoreticky ryzost 1000/1000, ale kvůli tomu, že úplné očistění zlata není možné, je v praxi nejvyšší ryzost 0,999. Kov této ryzosti je považován za ryzí, 24- karátové zlato.

Barva zlata nemá žadný vliv na jeho cenu. Je to jen koloristický zákrok, který slouží k zvýšení barvicího příměsu k ostatním kovům ve slitině. np. v bílém zlatě je úměrně víc stříbra a paladia než medi. Najtypičtější barvy zlata jsou : žlutá, bílá, růžová a červená.

V každém sortimentu šperků jsou nejtypičtější a nejžádanější velikosti. Jsou to tyto:
Dámský náhrdelník - délka 42cm
Dámský náramek - délka 19cm ( také 18 a 21cm)
Pánský řetízek - délka 55cm ( také 50 a 60 cm)
Pánský náramek - délka 21-23cm

S ÚCTOU KE ŠPERKŮM

Pravé zlaté a stříbrné šperky, hlavně ty s drahými kameny, jsou jako šaty Channel,dbejte na ně a chovejte se k nim opatrně.

Přirodní a drahé kameny a perly, které zdobí klenoty, jsou zvlášť vystaveny nebezpečí vypadání, práskání, lámání, nárázů, stlačení, vyšlápání, zachycení a také poškození dalšími následky vzniklýcmi různými nešťastnými náhodami. Šperky je třeba sundat vždy před jakoukoli činností, během kterých mohou být poškozeny: před sportem, když si leháte spát nebo začnete dělat nějaké práce v domáctnosti.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat tenkým, jemným řetízkům. Při nejmenším zachycení se mohou utrhnout nebo deformovat, dokonce i ve spánku. Když jej sundáte, neohýbejte je a nestáčujte příliš těsně, to může způsobit jeho trvalé zdeformování nebo zlomení.

JAK PEČOVAT O ŠPERKY ?

1. Krása šperků je stálá, ale zároveň jemná a křehká. Jen díky dodržení vhodných doporučení Vás budou těšit svým leskem po delší dobu.. Většině šperků škodí přímý kontakt s vodou, jednak s vodou z kohoutku, jednak z mořskou a z další. Její složení může mít vliv na stav a vzhled klenotů: mohou ztracet lesk a zabarvit se. To se týká především perel a perleti, která je velmi jemná a citlivá. Ponořeni do vody šperků z markazity může způsobit jejich vypadání. Každý druh šperků je třeba před sprchou nebo mytím nádobí sundat.

2. Složeniny detergentů používaných v kuchyni a koupelně a také kosmetických přípravků, laků, deodorantů a perfémů, mohou být příčinou zabarvení šperků nebo kůže v místě jejich styku s klenoty. Ve většině případů šperky nejsou vyráběny z ryzí rudy, ale z její slitin, které mohou reagovat s různými látkami. Chemické prostředky mohou škodit také součástím šperků z přirodních kamenů nebo látek organického původu ( perly) a působit ztrácením lesku nebo rozvrstvením. Proto je třeba chránit šperky před přímým kontaktem s takovými látkami: například: je třeba použít kosmetiku, než se šperky obléknete.

3. Velmi důležité je správné úschovávání šperků. Každý z nich by měl být obalen do měkkého hádříku a hermeticky zavřen v speciálním pytlíčku, díky čemuž jim nebudou ohrožovat poškození, zaprášení atd. Dobrým místem pro úschovávání šperků jsou speciální schránky, které nabízejí zlatnické prodejny. Doporučuje se vždy po určité době dávat šperky k odbornému ošetření.

4. Měli bychom se vyhýbat situacím, kdy povrchy vzorů na klenotech, které vznikly povlečením diamanty,zlatem, stříbrem, rhodiem nebo patinou, tvořícími jen tenkou vnější vrstvu výrobku, jsou vystaveny nebezpečí stírání, protože jejich struktura může být trvale poškozena nebo setřena.

5. Nejlepším ošetřovací činností je pravidelné očišťování šperků od prachu. Doporučuje se používat speciální útěrku pro čištění šperků. Nesmí se je čistit samostatně, když jsou již dost špinavé, zvlášť v případě použití čisticích nebo lešticích prostředků. Vždy po určité době je dobré dát šperky do zlatnictví k profesionálnímu ošetření.